Rodina a mládí Aloise Vicherka

Alois Vicherek se narodil 20. června 1892 jako páté dítě z dvanácti v obci Petřvald ve Slezsku, okres Fryštát, nyní Karviná. Obecnou školu vychodil v Petřvaldu. Byl nadaným, pilným žákem a patřil v každé třídě mezi nejlepší. V posledním školním roce obdržel za Rakouska obvyklou úlevu jako první žák ve třídě a byl po pololetí již ze školy propuštěn, aby mohl jít do práce.

Začal u zedníků, ale přihlásil se na šachtě, aby byl horníkem jako jeho dva starší bratři. Mladým horníkem - táčníkem se stal po půl roce na jámě Alpinka v Porubě u Orlové, nyní důl Václav. Tam po roce práce na dole byl na vlastní žádost přijat do zámečnické dílny. Zámečnický učeň na 3 roky chodil tehdy do večerní pokračovací školy v Orlové, kde byl též prvním žákem třídy. Pak následoval rok práce strojního zámečníka na dole jako údržbář pro důlní stroje šramací a vrtací. 

Toužil však po dalším odborném vzdělání. Žádal a byl přijat na státní dvojtřídní českou průmyslovou školu mistrovskou v Brně. To znamenalo v rodině přistoupit ještě k většímu uskrovnění. O prázdninách si přivydělával jako zámečník na dole Po překonání počátečních potíží vychodil i tuto školu s vyznamenáním v r. 1914 a hned nastoupil místo. Byl konstruktérem  v Orlovské strojírně v Porubě. Byl zase doma. Však se v Brně navzpomínal na domov.  

Rodiče a sourozenci:

Všichni z rodiny byli a jsou uvědomělí Čechové.

Otec, Jan Vicherek, narozený 22.6.1859 v Petřvaldě na Těšínsku, pracoval od roku 1872 do roku 1913 jako horník. V obecních volbách za Rakouska v r. 1912 veřejně volil českou kandidátku a byl pak v nemilosti u vedoucích na šachtě. Po menším úrazu byl v nemocenském stavu a byl dán do pense. Po čtyřicetileté práci na dole pobíral měsíčně 25 K (rakouských). Ale hned začátkem I. světové války r. 1914 byl znovu volán do služby. Stal se prý omyl, měl býti penzionován jiný Jan Vicherek. Odmítl a nenastoupil. Zemřel 22.4.1944.

Matka, Aloisie, rozená Ježíšková, narozená 27.10.1864 v Orlové, dcera povrchového dělníka na dole, zemřela 1.3.1949. Sňatek měli 4.6.1883 a postavili si v r. 1884 v Petřvaldě dřevěný domek roubený, doškami krytý, pop. č. 241 u cesty z Orlové do Horní Ostravy. Je to rodný domek všech 12-ti dětí v pořadí:

Alžběta, naroz. 2.11.1884, provdaná 13.9.1904 Durčáková, žena horníka, se kterým bydlela v Porubě u Orlové. Zemřela 9.7.1960.

František, naroz. 2.4.1886, manželka Ludmila Jedličková, báňský úředník na dole Alpinka, přejmenovaný na důl Václav. Později žil v Rožnově pod Radhoštěm. Zemřel 13.9.1962.

Josef, naroz. 30.1.1888, manželka Antonie Křepelková, naddůlní na Alpince, později na Pokroku a za okupace Poláky vyhoštěn, byl umístěn na dole Ludvík v Radvanicích. Zemřel 13.6.1980.

Žofie, naroz. 13.3.1890, provdaná za bratrance Vítězslava Vicherka 5.2.1927, též ruského legionáře. Byla v domácnosti v rodném Petřvaldu. Zemřela 18.8.1953.

Alois, naroz. 20.6.1892, legionář, generál - letec, zemřel v Praze 15.1.1956.

Ludvík, naroz. 9.8.1894, manželka Marie Římánková, báň. úředník na dole Alpinka, později důlní měřič na dole Jáchymov. Na penzi bydlel v Paze. Zemřel 2.5.1977.

Marie, naroz. 31.12.1895, zemřela při porodu 31.12.1895.

Františka, naroz. 24.2.1897, zemřela 20.4.1903.

Dominik, naroz. 11.3.1901, manželka Ludmila Nogová, laborant na koksovně Alpinka, za okupace do 19. 9. 1942 ve Zbrojovce Brno - internován do 18.4.1945 - pak jako technolog ve výrobě plastických hmot do r. 1961 v n. p. Synthesia Semtín. Zemřel 16.12.1979.

Anna, naroz. 21.4.1903, provdaná Škatulová, byla v domácnosti, zdědila rodný dům.

Jan - dvojče, zemřel při porodu.

Jaroslav, naroz. 16.10.1906, elektrikář na dole Václav, s manželkou Annou, roz. Raškovou žili v Rychvaldě. Zemřel 8.1.1997.

Čtyři synové: Josef, Alois, Ludvík a Dominik byli členové Tělocvičné jednoty SOKOL Petřvald, tedy v rodné obci, která zde byla založena již v r. 1903. Tři, kteří bydleli v Petřvaldě, byli významně činní: Josef ve výboru jednoty jako hospodář, Ludvík jako jednatel a Dominik měl župní cvičitelskou školu a byl členem cvičitelského boru jednoty. Po II. Světové válce pak v Sokole Praha - Břevnov a též členem pořadatelského odboru XI. Všesokolského sletu 1948. Nakonec r. 1949 - 52 náčelník Sokola Synthesia Semtín.