První republika

23.02.2019

Do Prahy se nadpor. Vicherek vrátil 20.3.1920. Plebiscitní dovolená mu byla udělena po návratu do vlasti, byl doma v Petřvaldu. Když bylo o Těšínsku okupovaném Poláky rozhodnuto jinak, šel k leteckému učilišti v Chebu, kde byl od srpna 1920 povýšen na kapitána. Současně vykonal úplný stíhací výcvik. Od konce r. 1920 až do konce r. 1923 konal službu technického pobočníka. Polním pilotem - letcem byl jmenován již koncem r. 1922 a zároveň povýšen na štábního kapitána.

Referentem pro letecký materiál byl od r. 1924 u Ministerstva Národní Obrany (MNO). Od 1.11.1924 do 10.8.1927 studoval na prestižní École Supérieure d´Aeronautique (Vysoká škola letecká) v Paříži, jediné svého druhu v Evropě, na které získal titul inženýra letectví a strojní mechaniky. O prázdninách byl vždy ve vlasti. 

Letectví nebylo škpt. A. Vicherkovi jen teoretickým bádáním. Jako sportovní letec dobyl v r. 1925 pěti národních rekordů a byla mu udělen čestná vlajka čsl. aeroklubu. 

Téhož roku 1925 se oženil s Boženou Marešovou, dcerou z rodu selského z Křivsoudova, okres Ledeč nad Sázavou, nadšenou sokolkou a náčelnicí jednoty v rodné obci. Když se manželé přestěhovali do Prahy - Kbel, byla i tam v Jednotě cvičitelkou, vedoucí žákyň a vzdělávatelkou po plných 6 let.

V říjnu 1925 konal president ČSR, T. G. Masaryk oficiální návštěvu ve Francii. Cesta byla stanovena letadlem a pilotem i členem českého doprovodu určen letec, pilot a stíhač škpt. Alois Vicherek. Po přesném doletu na letiště v Paříži, uvítání hosta presidentem Francie G. Doumerquem, byl pilot A. Vicherek hned na letišti dekorován vysokým vyznamenáním "Chevalier de la Légion d´honneur" (rytíř Řádu čestné legie) též od presidenta Francie.  

Velitelem zkušebního oddílu u leteckého studijního a výzkumného ústavu byl škpt. A. Vicherek ustanoven po návratu ze studií v Paříži r. 1927 a povýšen na majora i jmenován předsedou přijímací komise letecké pro přijímání za letu všech nově vyrobených letounů.

Opět vytvořil několik národních rekordů a v roce 1928 dva světové rekordy vzdálenostní

V uzavřeném okruhu a v přímé trati v jednosedadlovém sportovním letounu. Pro druhý volil trať přes baltské státy do SSSR. Ke své dramatické misi odstartoval 7.10.1928 v jednomístné Avii BH-11B. Délku dosavadního rekordu překonal, ale málem mohl let skončit tragicky....

Nad zemí byla mlha a nad ní v oblacích prudká sněhová bouře. Osvětlení měřících přístrojů na palubě letadla přestalo náhle svítit a byla úplná tma. Po chvíli také motor nepravidelně zaklepal a zůstal stát. Letec se klouzavým letem propadal do hlubiny. Neměl však představu o terénu, v němž přistával. Prudkým nárazem ztratil letec vědomí. Za svítání přiběhli ruští venkované a s jejich pomocí se dostal do nemocnice a nedalekého města Bědnoděnjanovsk. Po několik týdnů byl tam pečlivě ošetřován, pak byl v Moskvě a zdravý se vrátil jako vítěz domů.

Oficiálně jeho průlet činil 2011 km. Byla mu podruhé udělena čestná vlajka čsl. aeroklubu

S novým úsilím se se věnoval práci. Velitelem perutě u tehdejšího 6. pluku byl ustanoven po ukončení kursů velitelů oddílů. 

V r. 1929 a koncem toho roku byl povýšen na podplukovníka a byl zástupcem a pak velitelem pluku. V srpnu 1933 řídil přípravu i nácvik závodníků na letecký závod Malou dohodou a Polskem. 

Po ukončení kursu pro vyšší důstojníky v r. 1933 byl jmenován plukovníkem a ustanoven přednostou I. odd. III. Odboru MNO, pak přednostou leteckého odboru MNO.

V červnu 1932 pobýval v Jugoslávii na ostré letecké střelbě. V listopadu 1933 se s gen. Fajfrem zúčastnil oficiální návštěvy polského letectva ve Waršavě. Od 29.5. do 7.6.1935 byl vyslán do Sovětského svazu, kde se zajímal o letectvo a zúčastnil se červnových manévrů sovětské armády u Kyjeva. V listopadu 1936 pobyl týden v Paříži u velení fr. letectva.

V r. 1937 byl povýšen na brigádního generála